Zatímco jízda po pobřežní silnici byla fyzicky vyčerpávající, skutečným dobrodružstvím byla jízda po polní cestě. Polní cesta byla v opravdu špatném stavu, se spoustou hlubokých děr, které vytvořila auta, která se zasekla na svahu. Dokonce i pro terénní vozidlo musela být tato silnice opravdovou výzvou. Odměnou nám však byla krásná pláž, na které bylo jen pár lidí.
Jako hlavní bázi pro dnešní večer jsme si zvolili pláž, ale to nám nebránilo v tom, abychom prozkoumali zbytek poloostrova. Na západní straně jsme našli kolosální bránu chránící vstup do ponorkového bunkru, který protíná kilometr dlouhý poloostrov až k vojenské základně Porto Palermo. Zatímco vojenská základna na druhé straně je stále v provozu, bunkr už ne. Po krátkém průzkumu jsme nasedli na kola a vydali jsme se po polní cestě kolem poloostrova, kde jsme objevili několik menších pláží a složitý systém bunkrů, který zřejmě slouží i jako úkryt pro místní kozí stáda.
Množství a komplexnost bunkrů na tomto poloostrově je prostě ohromující. Po návratu na pláž jsme se vrhli do divokých vln, které narážely na pobřeží, a prostě si užívali západ slunce za Himarou.
